Necelých 600 obyvatel, kostel, socha svatého Vendelína na návsi, hřiště. Poslední zmíněné místo v Soběchlebech, obci v trojúhelníku mezi Přerovem, Hranicemi a Bystřicí pod Hostýnem, bylo pro dnes patnáctiletého Martina Skalského, hráče olomoucké Regionální fotbalové akademie, zlomové. Právě zde se poprvé v necelých sedmi letech objevil na fotbalovém tréninku.
„Pan učitel nám donesl v první třídě letáčky na fotbalový nábor. S kamarády jsme řekli, že to zkusíme. Hodně nás to bavilo, hrávali jsme spolu až do žáků,“ vypráví stále drobný chlapec, který má podle realizačního týmu Regionální fotbalové akademie Olomouckého kraje obrovský potenciál.
Technika. To je podle nich jeho stěžejní atribut. Už od dětských let převyšoval na trávníku své vrstevníky. To zaznamenali i trenéři Želatovic, kteří jej přetáhli do klubu, jenž je pověstný výtečnou prací s mládeží. Zanedlouho po něm navíc sáhly Hranice, další opora přerovského fotbalového okresu.
„Na prvním hranickém tréninku mě to hodně bavilo. Zvažoval jsem tuhle cestu i kvůli škole a času. Nakonec jsem se rozhodl a hrál jsem zde i za starší kategorii,“ upřesňuje Skalský svůj transfer.
U klubu okresního formátu to neskončilo. Coby velký talent se dostal do výběru RFA, kde dostal ten nejlepší servis od fundovaných odborníků. Jeho aktuální trenéři s úsměvem vzpomínají na první setkání. Na malého, nesmělého kloučka v teplákách.
Po roce v Akademii ho navíc angažovala olomoucká Sigma, když se blýskl na Kouba Cupu, přehlídce krajských výběrů kategorie U15, a všiml si ho trenér Michal Kovář. „Hodně jsem zvažoval pro a proti, trenéři to řešili i s mými rodiči. Řekl jsem si, že to zkusím. Pokud by se mi nedařilo, mohl jsem se vrátit zpátky do Hranic,“ vypráví Skalský.
„Nejsem silový typ, nejsem ani hlavičkář. Spíš opravdu technik, taková hračička,“ charakterizuje se sám.
Letos v květnu se zaslouženě probojoval do nominace reprezentace Future U15, která nabízí možnost porovnání hráčům, kteří jsou kupříkladu výškově fyziologicky na svůj věk zpomalení. Přesně případ Martina Skalského, jenž svůj menší vzrůst kompenzuje parádičkami, ze kterých protihráčům přechází zrak.
„Prohráli jsme s Belgií i Švýcary. Jejich úroveň byla úplně někde jinde, byli sehraní, měli super techniku, lepší zrychlení na míč,“doplňuje patnáctiletý klenot výběru Olomouckého kraje, který táhne i na Akademie Cupu. Mezi fotbalové zážitky ale přidává zápas s akademií proti vrstevníkům z Bayernu Mnichov.
„Byli výškově, rychlostně i technicky úplně jinde. Měli dobrý první dotyk. Když jsem dostal míč, neměl jsem skoro vůbec čas na přemýšlení,“ vzpomíná hráč, jehož největším idolem je Lionel Messi. Bude jeho českou obdobou? Podle trenérů právě nyní nastávají klíčové roky, kdy se bude rozhodovat o jeho další, třeba i hvězdné kariéře.
